Proč se chci podělit o to, co se mi honí hlavou.

30.07.2021

Dobrý den,
chtěl bych se připojit ke komunitě blogařů, kteří mají něco na srdci a chtějí se o to podělit s jinými lidmi. Většinou jsou blogy cíleny na stejně či podobně smýšlející občany této země, respektive zájmové skupiny. Mojí “zájmovou skupinou” jsou všichni lidé, kteří se denně či občas odvažují číst i názory, které nepotvrzují, či ne zcela, jejich více méně uzavřený myšlenkový svět, který je často rámován siným přesvědčením, že všechno je lež a proto se upínají k jednoduchým “pravdám”, jež sdílejí s podobně smýšlejícími lidmi na sociálních sítích. To je zřejmě evolučně podmíněné a psychologicky vysvětlitelné, ale zároveň je to velmi nebezpečné a často pro ně samotné frustrující, neboť vždy se najde spousta “slepých, hloupých a pravděpodobně zmanipulovaných lidí”, kteří mají jiný, jistě zcela mylný názor.

 Tyto “jednoduché pravdy” vlastně do jisté míry nahrazují náboženskou víru, která po staletí sjednocovala etnicky a kulturně rozmanitou Evropu, přes všechny války a čarodějnické procesy. V českém prostoru již hraje tradiční víra okrajovou roli a demokratická společnost, na rozdíl od různých diktatur, jednoduché a navěky trvající pravdy nenabízí. Sociální sítě nyní poskytují prostor či “tržní prostředí" pro souboj tisíců různých “pravd”, a každý si tak může, a většinou najde, tu svou “víru” v něco či někoho, často zaměřenou negativně proti někomu či něčemu.

Jan Amos Komenský se ve svém díle Via lucis (Cesta světla) zabývá myšlenkou sjednocení lidstava a klíč vidí ve vzdělání a jednotném jazyku, kterým nemůže být latina, neboť je příliš složitá…

Bohužel vzdělání není samo schopno dostatečně sjednocovat, a války mezi národy či názorově nesmiřitelnými skupinami neodstraní. I kdybychom zlepšili kvalitu vzdělání v humanitních vědách, což by bylo žádoucí, nebude to stačit. Trend ke zvýšení IQ populace se nekoná, možná naopak, ale ani to samo o sobě není zárukou míru, tolerance a porozumění. Různí gauneři v dějinách byli často velmi inteligentní. Co s tím, pokud míra negativismu, nenávisti a neporozumění ve společnosti člověku vadí? Dá se rezignovat, jít do politiky nebo zkrátka jen přispět svou troškou ke společenské diskuzi s rizikem nepochopení. Ale co jiného se dá dělat?

Ve svém blogu bych se chtěl zabývat co nejobecnějšími tématy s cílem ukázat, že pravda (řecky Alétheia = neskrytost) existuje, ale její odkrývání je často bohužel spojeno s vynaložením nemalého času a úsilí. Například kdo nečte knihy, a jen brouzdá po internetu, má dle mého názoru jen málo šancí oddělit pravdu od tisíců lží a polopravd, které na netu najde. Dále bych chtěl ve svých článcích doporučit některé uznávané knihy, které se danému tématu věnují a obecně Wikipedii, kde je množství nepravdivých a zkreslených informací dle mého soudu minimální.

Avšak spíše než o “vzdělávání” či přesvědčování laskavého čtenáře mi jde o příklad jak dané téma uchopit, rozebrat, všímat si souvislostí a také jak poznat některé lži a dezinformace, které brání pochopení a porozumění.

Jsem vysokoškolák, který nemá patent na rozum a vyjadřuji jen své osobní názory po létech četby přírodovědných a humanitních odborných knih. Předkládám jen svůj pohled. Jsem introvert a nerad se kdekoli jakkoli prezentuji, ale přemíra lží a nenávisti kolem mě nutí napsat pár slov s touhou přispět k lepšímu pochopení, toleranci a lásce, kterou má většina z nás v sobě, často však překrytou závojem nedůvěry, nenávisti a vzteku.